Na ranchi u Opatrných v Hořovicích se tradičně konal Český skokový pohár a bylo se opravdu na co dívat. Počasí závodění poměrně přálo a cvičení závodníci se svými koňmi doskakovali až neuvěřitelných výšek.

Na vystoupení Divadla Járy Cimrmana nedaleko mého současného bydliště jsem se několik měsíců velmi těšil. Poslouchám jejich hry od dětství a slova a hlášky z jejich her u mě v podstatě zdomácněla. Když jsme před několika lety s moji manželkou navštívili jejich divadlo v Praze, byl to pro nás zážitek (na celý život) :-). Osobně jsem se velmi těšil na to, že se osobně setkám se Zdeňkem Svěrákem již tenkrát, nevyšlo to ani tentokrát. Ale nevadí, protože i tak to byl velký zážitek.

Utkání fotbalové kvalifikace na Mistrovství Evropy ve fotbale mezi Českou republikou a Kazachstánem mi přišlo jako ideální příležitost podrobit velkému testu tento parametrově zajímavý objektiv od Tamronu. Test proběhl v kombinaci s jedním z nejlepších těl současnosti Canon 5D MK III na plzeňském stadionu ve Štruncových sadech.

Jak se drží a jak se s ním fotí?

Protože je  Tamron SP 150-600mm f/5,0-6,3 Di VC USDpořádný kus skla neumím si představit si při takto časově dlouhém fotografování s ním fotografovat bez monopodu. Zpracování se mi jeví dobře, ergonomie a ovládací prvky objektivu jsou na místech, kde byste je hledali. Již tradičně "Canonista" má trochu problém se směrem otáčení prstenců pro zoomování a ostření. Protože jsem se již k tomuto vyjadřoval několikrát, tentokrát se k tomu nebudu vracet. Na fotografování fotbalu potěší možnost snížit rozsah ostření na 15 metrů až nekonečno. Poprvé pro mě nebyl problém fotografovat až z rohu hřiště, kam jsem se drze vecpal mezi pány Němce a Šulu, jejichž fotografie vídáme denně na zpravodajských portálech. Co se do velikosti objektivu a možnosti fotografovat na 3/4 hřiště je již tato pozice adekvátní (na rozdíl od například objektivu 70-200 mm, na který je pozice v rohu prostě daleko a připadáte si tam s tím drobečkem trochu hloupě). Za celou dobu jsem se nesetkal s tím, že by objektiv nestíhal ostřit, takže s ultrasonickým ostřením Tamronu jsem byl velmi spokojený.

Když mi bylo nabídnuto otestovat druhou verzi objektivu Canon 300 mm L f/2.8 IS II USM měl jsem velikou radost. Jako dlouholetého konzervativního uživatele první verze objektivu Canon 70-200 mm L f/2.8 USM mě zajímalo, jaký dopad má na celkovou kvalitu fakt pevného skla i více jak deset let technologického postupu. Objektiv jsem testoval na technologicky relativně mladé plnoformátové zrcadlovce Canon 6D, která není tak úplně primárně určena na tento objektiv, kterému vy výrazně více slušel například Canon 1Dx.

Jako každým rokem jsem se letos vydal fotografovat tuto menší sympatickou rally, který otevírá Českomoravský pohár v rallye. Slibné počasí bylo přítelem hojné návštěvnosti a bezpečnosti startujících vozidel. Účast dle obsazení servisní zóny na letišti v Hořovicích byla hojná a pestrá. Nejsilnější vozy byly zařazeny do kategorie A4. Letos na rozdíl od loňských let byla celá posunuta více směrem k Plzeňskému kraji a závodilo za tak na nových zajímavých místech. Sobotní program narušovalo mnoho přerušení, která prý byla způsobena řadou technických poruch na ne vždy čerstvém vozovém parku.

Když mi Jirka Stěhule nabídl možnost zúčastnit se soukromého testu závodního speciálu Mini Cooper S2000 pilotovaného Václavem Pechem na pomezí berounsko-rakovnického okresu nemohl jsem neodolat. Plzeňský Václav Pech je mnohonásobný mistr republiky (pozn. kdo to má pořád počítat) a jeho léta řidičské praxe jsou za volantem tohoto závodního speciálu prostě znát- Tento skvělý vůz potkávám na rallyových tratí již několik let a patří vždy na nejvyšší pozice díky spolupráce výborného jezdce, schopného navigátora a velmi přátelského kompaktního týmu.

Test začal někdy okolo 14:00, a protože jsem nabíral zpoždění, musel jsem z Berouna na to trochu šlápnout a že se nám ta cesta v dané lokalitě hezky klikatí. Když jsem blízko cílové destinace dostal lehký smyk na rozházeném štěrku na trati, už jsem zavětřil, že už bych mohl být blízko. 

Společné vystoupení dvou kapel Jaksi Taksi a Harlej se uskutečnilo v pátek 27.3.2015 ve společenském domě v Hořovicích. Pro mě bylo tak trochu oživením mé hudební minulosti, kdy jsem s kapelou Vrámci Možností brázdil místní kluby a s Jaksi Taksi jsme několikrát hráli a tak jsem znal z té doby mnoho jejich písniček. Kapelu Harlej poslouchám přibližně posledních deset let a prvně jsem je fotografoval asi před dvěma lety na výročním koncertu Rock rádia v Plzni. Musím říct, že změna zpěváka Vládi Šafránka za Tomáše Hrbáčka podle mého subjektivního názoru kapele prospěla. Pan Šafránek podle mě svým podání daleko více sluší kapelám typu Waldagang apod.

Společenský dům v Hořovicích je naprosto typický maturákový sál, kde se pro ne valné světelné podmínky a cigaretový kouř nefotografuje právě jednoduše. I přesto vnímám snahu ze strany organizátora připravit co nejlepší podmínky pro všechny diváky. Já osobně jako fotograf bych uvítal čelní nasvícení umělců, kteří stále odchází z nasvíceného prostoru směrem dopředu a tak se stávají obtížně fotografovatelnými. Sám si vybavuji z dob vystupování, že to světlo není něco úplně příjemného, takže se není čemu divit, že utíkají.